Áttă ăzăte dunešnume ke harkes betunde ve re daçine yă vene dele banevise Inta viki arkemă-ye 1517 taberi săl (apr. 2006) deres bahiye o tăsă ۱۹٬۲۵۷ tă banevište măzeruni (taberi/geleki) zevune je dărne
Mázeruni WikiPedia asli xat Arebi hasste, vali banšene ke jáygozine rasm-ol-xat-há re-m ımtıhán hákerden. Hamin-se Látin-e Portal ham dármi o kárvarun tunne ke Látin je-m maqále besájen. Inti maqále-un re tunni In raj dele háršin. Age šemá re vene in xat re ázmáyeš hákenin, tunni še maqálat re Látin je-m banvisin o hamin raj dele dingenin.
In valgun xáli hastene, age tnni vešun re per hákenin
vešune sar kílik hákenin o še banevište re vešune dele váred hákenin:
Átilá Hunun šá o gate farmunde biye. ve bade še beráre bakušten o še já re seft hákerden miládiye 441 sále dele Bizáns re hamle hákerde o Bálkán re eti xeráb hákerde ke hećći ábádi unje namunese. asle dele Bizánse imperáturiye sequt hakerden unje já sar bayte.átilá badan Uruppá qarbe bayten ser unjaun re lašker bakšiye.vali ve natunese ke inattá kár re anjum hade.ve debáre bexáse ke Itáliyá re bayre vali Páp Gate laune vesátate já pašimun baye.ve miláduye 453 sále dele qlbi sekte ser bamerde.bade vene bamerden Hun imperáturi ham nábud baye.
ĺstálin yá Žuká šuli attá az Şuraviye rahbarun já biye.ve mázeruniye 1391 sále dele Teflis dele deniyá bemu.qabl az inke ve Şuraviye rahbar bavu Gurjeun kumunisti hezbe gate dabir biye.ve Urusiytá kumunisti inqeláb dele Lenin já káyeri dášte u xale az janguni ke elayhe tezáti urusiyá biye dele ham šerket hakerde.ve bade Lenin kenár burden qed re urusiyá dele,še dase dele bayte.ve xale sál Şuaviye dele hukumet hakerde u še dešmenun re xale xašen sarkub hakerde.ve biye ke bade be qodret baresiyen Ürusiya num re Şuravi bešte.ve jeháni devvumin jange dele álmán šekst hedáen dele xale naqš dášte.ve mazeruniye 1465 sále dele bamerde.
