پرش به محتوا

یارمستی

ویکی‌پدیا، آزادِ دانشنومه، جه
(یار مسی جه بموئه)

یار مستی

ونه گُل و انباره

ونه بخردنی رخه ره در پجنه.
ونه رِخه که بخردنی هسته
بقایِ وضعیت

کمترین نگرانی  (IUCN 3.1)[۱]
رج مرتبه
علمی طبقه‌بندی  پارامتر ره دچی‌ین (P171) ویکی‌دیتا دله
جور محدوده  سلّولی موجود
جور قلمرو  یوکاریوت
قلمرو  گیاه
چلّه  رگ‌دارِ گیاهون
جیر دسته  پیدازادان
راسته  میناسانان
خانواده  مرکبیان
جیر خانواده  کاسنیان آستروئیده
فرا تبار  Helianthodae
تبار  Heliantheae
جنس  گل‌آفتاب‌گردانیان
علمی نوم
'
کارل لینه  پارامتر ره دچی‌ین (P225) ویکی‌دیتا دله، ۱۷۵۳  پارامتر ره دچی‌ین (P225) ویکی‌دیتا دله
دیگر اسمون [۲]
  • Helianthus esculentus Warsz.
  • Helianthus serotinus Tausch
  • Helianthus tomentosus Michx.
  • Helianthus tuberosus var. subcanescens A.Gray
یارمستی عکس نگارخنه  - ویکی‌مدیا تلمبار  پارامتر ره دچی‌ین (P935) ویکی‌دیتا دله

یار مستی که وه ره یارمَسی و سیب‌زمینی واشی (علمی نوم: Helianthus tuberosus) هم گننه، اتا گیاه هسته که سمشکه (آفتابگردون) جه هم‌تبار هسته و ونه اصل شمالی امریکای قاره جه بمو.[۳][۴] این گیاهِ بِخ (ریشه) بخردنی هسته و خله توم وه ره ترشی دریارنه و همین‌سه وه ره دنیایِ معتدل نواحی خار-خار عمل یارنه.[۵]

ظاهر

[دچی‌ین]

یار مستی اتا چن-ساله واش هسته که ۱.۵ تا ۳ متر بلند وونه. ونه ولگون اینتی درإنه که انباره‌یِ بِن، دیم-به-دیم بالا-طرفی رشد کنّه.[۶] ونه ولگ خشن هسته و پُرز دارنه. ونه بِن‌ته ولگ گت‌ته وونه و تا ۳۰ سانت گت وونه ولی هرچی بالاته إنه، ونه ولگ کچیک‌ته هسته.[۷]

یار مستی گُل (گال) زرد-رنگ دارنه و سر-چله جمع وونّه و وشون قطر ۵ تا ۱۰ سانت جه رسنه. اتا انباره تن جه ۱۰–۲۰ تا و اتا گیاه جه تا ۶۰ تا گُل دریارنه. ونه گل، بو هم کنده و سَوِک بو دارنه و بصتینکلا وانیلی-شوکولاتی بو دِنه.[۷]

ونه ریشه (بِخ) معمولاً ۷.۵ تا ۱۰ سانتی‌متر طول و ۳ تا ۵ سانتی‌متر کلفتی دارنه؛ غده-غده رُشد کنده بنسه و زنجفیل ره موندنه. وه ره خام دست بزنی، راحت إشکنه و تُرد هسته. ونه رنگ هم کم‌رنگ قهوه‌ای تا اسپه، قرمز یا ونفش تونده تغییر هاکنه.[۵][۸]

یارمستیِ علمی نوم (که لاتین زوون جه هسته) ره heliantus tuberosus گنه که ونه تبار ره سٮراق دِنه که سِمشکه جه هم‌خانواده هسته. ولی ونه نوم انگلیسی زوون دله Jerusalem artichoke هسته که یعنن «اورشلیم ِکنگل» ولی اینتا گیاه نا ربطی اورشلیم جه دارنه، نا کنگل جه.

ونه نوم ره ترکیه دله Yerelması گننه که یعنن «بنه‌یِ سیب» و همون ترکیبی هسته که إما «سیب زمنی/بنه‌سه» وسه گمبی. مازرونی دله هم شاید «یارمستی» همین ترکی جه بهیت بئی بوشه. مازرونِ غربی لهجه‌ئون دله وه ره «سیب‌زمینی واشی» هم گننه.[منبع خانه]

تاریخچه

[دچی‌ین]
یار مستی گل نقاشی که کلود مونه، ۱۸۸۰ سال دله بکشی‌یه.

یارمسّی ره اول‌بار آمریکایِ سرخپوستون دِکاشتنه ولی ونه اصلِ بومی گونه دقیق میّن نی‌یه که آمریکایِ کمین‌شر جه بمو. ونه ژنوم تجزیه و تحلیل سٮراق هدا که ونه تبار معمولی آفتابگردون جه نی‌یه و اتا اصلاح‌نژاد بئی گیاه هسته که وه ره کرکدارِ آفتابگردون و هَره‌پُرزی آفتابگردون جه عمل بیاردنه.[۹]

ساموئل دو شامپلن (فرانسوی سیاح) اون‌گدر که بورد بی‌یه آمریکا، کشف هکرده که اونجه‌یِ بومی مردمون ماساچوست دله ریشه‌ای کشت کنّه که کنگر فرنگی مزه ره دِنه. سال دیگه‌سه، شامپلن دگرسته همون شهر و بدی‌یه که ونه ترنه ریشه خله چغندر ِولگ مزه ره دارنه.[۱۰] شامپلن این یارمستی ریشه ره بیته-بَورده فرانسه. چن توم بگذشته په، پتروس هوندیوس (هلندی گیاه‌شناس) ونه اتا ریشه ره شه باغ دله، ترنوزن شهر دله، دکاشته و فکرش ره نکرده که ونه دست بَیره ولی یارمستی نوج بزو و گل هدا.[۱۰] کاشف بعمل بمو که یارمستی خله اروپایِ هوا جه سازگار هسته و ات‌دقستی تموم جا بیه یارمستی. تا دهه ۱۶۰۰ اواسط، یارمستی ره گردِ اروپا و آمریکایِ قاره دله إستٮفاده کردنه و وه ره خِراک بپتن دله تا مال و حیوونِ خِراک وسه کار زونه.[۱۱] فرانسوی‌ها همه‌تا جه ویشته یارمستی خِردنه و قرن نوزدهم اونجه یارمستی اتا دِلِوست غذا بی‌یه.[۱۱]

حمله‌کر ذات

[دچی‌ین]

بیولوجی

[دچی‌ین]
یارمستی بِخ که وه ره خِرنه.

یارمستیِ رُشد خله سریع هسته و توانایی دارنه که شه خاک‌بن جه أی نوج بزنه و زمین ره بیره.[۱۲] وه اتا ویژگی دارنه که تونده ئو دله جه شه تیم ره تنک هاکنه و درکا (رود) جه اینتی تنک وونه و ئو وَر رشد کنده.[۱۳] حیوون و آدم هم تونّه وه ره تنک هاکنن و وقتی یارمستیِ بِخ ره خِرنه، أی وه ره دفع کنّه و اینتی تنک بونه.[۱۴] اگه کشاورزون بخائن یارمستی دِکارن، خله احتمال دارنه که ونه ریشه همساینون زمین ره هم بیره و همه جا دکلست بوه.[۱۵] ونه بذر ره هم بنشنه دکاشتن. ونه گل هم خله دیر-دیر سر وونه و همین‌سه ونه تولید-مثل دوره طول کشنه.[۱۶]

تنک بین

[دچی‌ین]
ونه تازه نوج بزه امباره.

یارمستی درأصل آمریکای قاره دله درإمو و اونجه‌یِ بومی بی‌یه؛[۱۷] إسا ولی جنوبی آمریکا، اروپا، آسیا و اوسترالیا دله هم پٮدا وونه.[۱۸] میونی اروپایِ ملک، یارمستی تهاجمی‌ترین گیاه هسته.[۱۹] وه تونده خله جاهون رشد هاکنه و شه‌خد ره سازگار کنده.[۲۰] ولی با این‌چنین مناطقی که نم دارن و معتدل جائون ونه دلوست هستنه.[۲۰] این‌سه خِشکِ نواحی دله کم‌ته یارمستی درإنه.[۲۱]

بومی گیاهون حِق ره بیتن

[دچی‌ین]

یارمستیِ اکولوژیکی و بیولوژیکی ویژگی باعث وونه که وه خله دیگه گیاهون جه رقابت هاکنه و بند واش دسوری زمین ره بیره.[۲۲] مَثِل، ونه ریشه دله کربوهیدرات دارنه که انرجی ره ذخیره کنده و باعث وونه که بهار-ما دله سریع رُش دکفه.[۲۰] وه أنده راحت رشد کنده و زمین ره گیرنه که باقی گیاهون ره مجال ندنه و وشون حق ره گیرنه و اینتی بعضی مناطق دله بومی گیاهونِ نسل ره بزوئه.[۲۳]

کاربرد

[دچی‌ین]
یارمستی
ارزش غذایی به ازای هر ۱۰۰ g (۳٫۵ oz)
إنرجی۳۰۴ kJ (۷۳ kcal)
17.44 گرم
قند9.6 گرم
بخردنی فیبر1.6 گرم
0.01 گرم
2 گرم
ویتامین‌ها
درصد ارزش روزانه
ویتامین (B۱)
۱۷٪
0.2 میلی‌گرم
(B۲)
۵٪
0.06 میلی‌گرم
نیاسین (B۳)
۹٪
1.3 میلی‌گرم
پانتوتنیک اسید (B۵)
۸٪
0.397 میلی‌گرم
ویتامین ب۶
۶٪
0.077 میلی‌گرم
فولیک (B۹)
۳٪
13 میکروگرم
ویتامین ث
۵٪
4 میلی‌گرم
مواد معدنیمقدار
درصد ارزش روزانه
کلسیم
۱٪
14 میلی‌گرم
آهن
۲۶٪
3.4 میلی‌گرم
منیزیم
۵٪
17 میلی‌گرم
فسفر
۱۱٪
78 میلی‌گرم
پتاسیم
۹٪
429 میلی‌گرم

  • یکاها
  • μg = میکروگرم • mg = میلی‌گرم
  • IU = بین‌المللی واحد
درصدها ره گت‌سال آدمون وسه اتا جامعِ غذایی رژیم سر جه بنویشته.
منبع: آمریکایِ کشاورزیِ وزارتِ دیتائون

یارمستی شه کربوهیدرات ره بصورت اینولین (انسولین جه إشتٮفا نیرین) ذخیره کنده و همین‌سه نشاسته ندارنه. همین‌سه وه ره بعنوان غذایی فیبر کار زندنه.[۲۴]

یارمستی ره هم وونه بذر جه دکاشتن و هم ونه ریشه ره دِکاری-درإنه؛ ولی ونه ریشه‌یِ دکاشتن هم سریع‌ته هسته و هم راحت‌تره.[۲۵] ونه دکاشتن وسه، اتا بخردنی یارمستی ره گیرنه و 3 تا 5 تیکه کنّه[۲۶] و هر اتا ره خاک بن، 5 تا 10 سانتی‌متر جولی جه، کارنّه.[۲۷][۲۸][۲۹] یارمستی کود لازم ندارنه و دکّل بنه‌یِ انرجی ره نَوِرنه و نیتروژن خله مصرف نکنده.[۳۰] ونه خوبی این هسته که ونه زراعت وسه دیگه لازم نی‌یه وجین هاکردن چون بندواش جه رقابت کنده و هرز علف درننه؛ ولی أی ونه بدی این هسته که اون زمین دله أی خانه ات‌چی دکارین، یارمستی بالا زنده و شه ونه علاج هاکردن مصیبت دارنه.[۳۱]

یارمستی محصول پرخیر هسته و معمولاً هر هکتار دله ۱۶ تا ۲۰ تُن یارمستیِ ریشه دریارنه و ۱۸ تا ۲۸ تُن ونه ولگ و گُلِ وزن وونه. ونه ریشه که خاک بِن بمونده، زمستون دله زنده موندنه و تونده تا 30- درجه سانتیگراد ره تحمل هاکنه.[۳۲] یارمستی جه بنشنه اتانول سوخت ره هم تولید هاکردن.[۵]

یارمستی ریشه ره، بنه‌سه (سیب‌زمنی) واری، آشپجی دله إستٮفاده کنّه.[۳۳] ولی برعکس بنه‌سه، یارمستی ره تونی خام-خام هم بخرین.[۳۲] وه ره بعضی‌ها نازک-نازک ورینّه و سالات دله شندنه که شیرین و آجیلی مزه دِنه ولی هرکس مجاز نکشنه. وه ره اگه جوش بزنین، نرم وونه و لِه بونه ولی اگه بخار-پج بوه، رقد نشونه و شه‌خد ره دارنه. ونه اینولین (که کربوهیدارت هسه) آدم بدن دله تجزیه نوونه.[۳۴] ولی روده دله اتا جور باکتری کته که تونده وه ره تجزیه هاکنه و اینتی آدم ره باد (نفخ) یارنه و نخش گند-بی دارنه.[۳۵]

گو قلیه

[دچی‌ین]

قدیم، اروپا و آمریکا دله یارمسی ره ویشته اهلی مال (گو، اسپ و خی) وسه کشت کردنه.[۳۶] ونه دله خله خواص دره که کاله‌دارون وسه خار هسته،[۳۷] و حلا خله جانورون سلامتی وسه إستٮفاده بونه.[۳۸] خی تونده هم یارمستی ره خشک-خشک بخره یا مستقیماً زمین دله ره قلت هاکنه و هم ونه ریشه ره بلفه یا مرتع‌سر ونه گل-واش ره بخره.[۳۹] ونه بشسته ریشه ره بنشنه خله حیوون‌ها ره هدائن و ونه امباره و گل ره بنشنه سیلو دله تلمبار هاکردن.[۴۰] یارمستی گل و امباره ره تلمبار هاکنن، خله مفید خراک مال وسّه موندنه و ونه خواص زیاد هسته.[۳۷][۴۱] با این چنین، این کار ره خله انجام ندنّه چون یارمستی زراعت دله، ونه گل ره بچینی، ونه ریشه کمته وونه. خارجه بازار دله یارمستی جه حیوون خراک ساجنّه و روشنّه.[۴۲]

مشروبات

[دچی‌ین]

آلمان دله، بادن-وورتمبرگ ایالت درون، ات‌خله یارمستی کشت کنّه که ۹۰% وه ره اتا جور الکلی عرق ساجنّه که ونه نوم ره Topinambur گننه.[۴۳] قرن نوزدهم تاسا، آلمان و سوییس دله چندین جور یارمستیِ مشروبات دارنه که بعضی‌شون قانون و حٮساب-کٮتاب دارنه که چتی بساته بوون و مَثِل، گنه که ۳۸ درصد توم ویشته نونه الکل وشون دله دوو.[۴۴][۴۵] تنها چیزی که إجازه دارنه ونه دله إضافه هاکنن، کارامل رنگ هسته.[۴۴][۴۵]

آمریکایِ نخش تجربه

[دچی‌ین]

1980 دهه، آمریکای بعضی ایالتون دله اتا طرح هدانه که کشاورزون یارمستی دکارن ولی اون گدر بلد نئینه ونه فروکتوز یا اتانول ره بئیرن و مصرف هاکنن و فقط ترشی هاکردن و بخردن بدرد خرده؛ همین‌سه اکثراً کشاورزون ضرر هاکردنه و فقط شه زمین ره خراب هاکردنه.[۴۶][۴۷]

اتا جور گوشک (قارچ) دره که ونه نوم ره Agroathelia rolfsii گننه؛ وه یارمستی ره صدمه زنده و ونه انباره ره پیسننده و ونه محصول ره تا شصت درصد پایین یارنه.[۴۸] البته یارمستیِ اصلاح‌بئی بذر هم دره که این گوشک ره تن در ندنه.[۴۹][۵۰]

آفات و امراضی که یارمستی گیرنه[۵۱]
مریضی‌هایی که یارمستی گیرنه
انباره ره پیسننده (Agroathelia rolfsii)
اسپه سیم وندنه (Sclerotinia sclerotioru])
اسکلروتینیا بلایت (Sclerotinia minor)
اسپه پودر (Golovinomyces latisporu])[۵۲]
زنگ زنده(Puccinia helianthi)
آلترناریا بلایت (Alternaria helianthi)
Pseudomonas syringe pv. tagetis
آفتونی که یارمستی ره حمله کنه
توباکویِ أجیک (Spodoptera litura)
آفتابگردونِ پاپلی (Cochylis hospe])

منابع

[دچی‌ین]
  1. Rhodes, L. & Maxted, N. (2016). Helianthus tuberosus. doi:10.2305/IUCN.UK.2016-3.RLTS.T20694364A20695376.en. {{cite book}}: |access-date= requires |url= (help); Unknown parameter |article-number= ignored (help)
  2. The Plant List, Helianthus tuberosus L.
  3. Kartesz, John T. (2014), "Helianthus tuberosus", County-level distribution map from the North American Plant Atlas (NAPA), Biota of North America Program (BONAP), retrieved 26 April 2019
  4. "Helianthus tuberosus", Germplasm Resources Information Network, Agricultural Research Service, United States Department of Agriculture, retrieved 11 December 2017
  5. ۵٫۰ ۵٫۱ ۵٫۲ Purdue University Center for New Crops & Plants Products: Helianthus tuberosus
  6. Dickinson, T.; Metsger, D.; Bull, J.; & Dickinson, R. (2004) ROM Field Guide to Wildflowers of Ontario. Toronto:Royal Ontario Museum, p. 170.
  7. ۷٫۰ ۷٫۱ Gibbons, Euell. 1962. Stalking the wild asparagus. David McKay, New York
  8. Huxley, Anthony Julian; Mark Griffiths; Margot Levy (1992). The New Royal Horticultural Society dictionary of gardening. لندن: Macmillan Publishers. ISBN 978-0-333-47494-5. OCLC 29360744.
  9. Bock, Dan G.; Kane, Nolan C.; Ebert, Daniel P.; Rieseberg, Loren H. (November 18, 2013). "Genome skimming reveals the origin of the Jerusalem Artichoke tuber crop species: neither from Jerusalem nor an artichoke". New Phytologist. 201 (3): 1021–1030. doi:10.1111/nph.12560. PMID 24245977. Retrieved August 21, 2023.
  10. ۱۰٫۰ ۱۰٫۱ Cooke, Nathalie. Dickenson, Victoria. What's to eat? Entrees in Canadian food history. Montreal: McGill-Queen's U Press, 2010. 21-54. Print.
  11. ۱۱٫۰ ۱۱٫۱ منبع خطا: برچسب <ref> نامعتبر؛ متنی برای ارجاع‌های با نام LevetinEstelle وارد نشده است
  12. Swanton, C. J.; Cavers, P. B. (1989). "Biomass and nutrient allocation patterns in Jerusalem artichoke ( Helianthus tuberosus )". Canadian Journal of Botany. 67 (10): 2880–2887. Bibcode:1989CaJB...67.2880S. doi:10.1139/b89-369.
  13. Balogh, L. (2008). Sunflower species (Helianthus spp.). In: The Most Important Invasive Species in Hungary (eds. Z. Botta, Dukát and L. Balogh), 227–255. Vácrátót, Hungary: Hungarian Academy of Sciencies, Institute of Ecology and Botany.
  14. Mori, Emiliano; Mazza, Giuseppe; Galimberti, Andrea; Angiolini, Claudia; Bonari, Gianmaria (2017). "The porcupine as "Little Thumbling": The role of Hystrix cristata in the spread of Helianthus tuberosus". Biologia. 72 (10): 1211–1216. Bibcode:2017Biolg..72.1211M. doi:10.1515/biolog-2017-0136.
  15. Filep, Rita; Balogh, Lajos; Balázs, Viktória L.; Farkas, Ágnes; Pal, Robert W.; Czigle, Szilvia; Czégényi, Dóra; Papp, Nóra (2018). "Helianthus tuberosus L. Agg. In the Carpathian Basin: A blessing or a curse?". Genetic Resources and Crop Evolution. 65 (3): 865–879. Bibcode:2018GRCEv..65..865F. doi:10.1007/s10722-017-0577-2.
  16. Baker, Herbert G. (1974). "The Evolution of Weeds". Annual Review of Ecology and Systematics. 5 (1): 1–24. Bibcode:1974AnRES...5....1B. doi:10.1146/annurev.es.05.110174.000245.
  17. Wyse, Donald L.; Young, Frank L.; Jones, Robert J. (1986). "Influence of Jerusalem Artichoke (Helianthus tuberosus) Density and Duration of Interference on Soybean (Glycine max) Growth and Yield". Weed Science. 34 (2): 243–247. doi:10.1017/S0043174500066753. JSTOR 4044205.
  18. Popay, Ian (7 January 2022). "Helianthus tuberosus (Jerusalem artichoke)". CABI Compendium (انگلیسی جه). doi:10.1079/cabicompendium.26716. S2CID 253650690. {{cite journal}}: Unknown parameter |article-number= ignored (help)
  19. "Evaluation of mechanical regulation of invasive Helianthus tuberosus populations in agricultural landscape". Journal of Central European Agriculture. 10 (3): 245-250. 6 October 2009.
  20. ۲۰٫۰ ۲۰٫۱ ۲۰٫۲ Swanton, C. J.; Clements, D. R.; Moore, M. J.; Cavers, P. B. (1992-10-01). "The biology of Canadian weeds. 101. Helianthus tuberosus L." Canadian Journal of Plant Science (انگلیسی جه). 72 (4): 1367–1382. doi:10.4141/cjps92-169. ISSN 0008-4220.
  21. Clevenger, Sarah; Heiser, Charles B. (1963). "Helianthus Laetiflorus and Helianthus Rigidus — Hybrids or Species?". Rhodora. 65 (762): 121–133. JSTOR 23306585.
  22. Kays, S.J. and Nottingham, S.F. (2007). Biology and Chemistry of Jerusalem Artichoke: Helianthus tuberosus L, 1–496. Boca Raton: CRC Press.
  23. Labant-Hoffmann, Éva; Kazinczi, Gabriella (2014). "Chemical and mechanical methods for suppression of Jerusalem artichoke (Helianthus tuberosus L.)". Herbologia. 14: 63–70. doi:10.5644/Herb.14.1.07.
  24. Flamm G, Glinsmann W, Kritchevsky D, Prosky L, Roberfroid M (2001). "Inulin and oligofructose as dietary fiber: a review of the evidence". Crit Rev Food Sci Nutr. 41 (5): 353–62. doi:10.1080/20014091091841. PMID 11497328. S2CID 24828352.
  25. Rodrigues, M.A.; Sousa, L.; Cabanas, J.E.; Arrobas, M. (2007-12-01). "Tuber yield and leaf mineral composition of Jerusalem artichoke (Helianthus tuberosus L.) grown under different cropping practices". Spanish Journal of Agricultural Research. 5 (4): 545. doi:10.5424/sjar/2007054-275. hdl:10198/2199. ISSN 2171-9292.
  26. Puttha, Ratchanee; Jogloy, Sanun; Suriharn, Bhalang; Wangsomnuk, Preeya Puangsomlee; Kesmala, Thawan; Patanothai, Aran (2013-02-01). "Variations in morphological and agronomic traits among Jerusalem artichoke (Helianthus tuberosus L.) accessions". Genetic Resources and Crop Evolution (انگلیسی جه). 60 (2): 731–746. Bibcode:2013GRCEv..60..731P. doi:10.1007/s10722-012-9870-2. ISSN 1573-5109. S2CID 254505460. {{cite journal}}: Check |s2cid= value (help)
  27. Bogucka, Bożena; Jankowski, Krzysztof (2020-10-06). "Jerusalem Artichoke: Quality Response to Potassium Fertilization and Irrigation in Poland". Agronomy (انگلیسی جه). 10 (10): 1518. Bibcode:2020Agron..10.1518B. doi:10.3390/agronomy10101518. ISSN 2073-4395.
  28. Monti, A.; Amaducci, M. T.; Venturi, G. (2005-09-01). "Growth response, leaf gas exchange and fructans accumulation of Jerusalem artichoke (Helianthus tuberosus L.) as affected by different water regimes". European Journal of Agronomy (انگلیسی جه). 23 (2): 136–145. Bibcode:2005EuJAg..23..136M. doi:10.1016/j.eja.2004.11.001. ISSN 1161-0301.
  29. "Effect of some mineral nutrients on productivity, tuber seed quality and storability of Jerusalem artichoke". Middle East Journal of Agriculture Research. 2020. doi:10.36632/mejar/2020.9.4.61. ISSN 2706-7955. S2CID 242167688.
  30. Epie, Kenedy E.; Santanen, Arja; Mäkelä, Pirjo S. A.; Stoddard, Frederick (2018-09-30). "Fertilizer and intercropped legumes as nitrogen source for Jerusalem artichoke (Helianthus tuberosus L.) tops for bioenergy". Agricultural and Food Science (انگلیسی جه). 27 (3): 199–205–199–205. doi:10.23986/afsci.70110. ISSN 1795-1895. S2CID 54978926.
  31. Nenciu, F; Vladut, V (2021-01-01). "Studies on the perspectives of replacing the classic energy plants with Jerusalem artichoke and Sweet Sorghum, analyzing the impact on the conservation of ecosystems". IOP Conference Series: Earth and Environmental Science (انگلیسی جه). 635 (1). Bibcode:2021E&ES..635a2002N. doi:10.1088/1755-1315/635/1/012002. ISSN 1755-1307. S2CID 234118654. {{cite journal}}: Unknown parameter |article-number= ignored (help)
  32. ۳۲٫۰ ۳۲٫۱ Have you heard about Jerusalem artichokes? https://hungry-pumpkin.com/post/have-you-heard-about-jerusalem-artichokes/
  33. "Artichoke". Collier's New Encyclopedia. (1921). New York: P. F. Collier & Son Company. 
  34. Peter Barham. The Science of Cooking. p. 14. we do not possess any enzymes that are capable of breaking down larger sugars, such as raffinose, etc. These three-, four-, and five-ring sugars are made by plants, especially as part of the energy storage system in seeds and beans. These sugars[ cannot be broken down in the intestines, so] they travel down into the colon where various باکتری digest them - and in the process produce copious amounts of carbon dioxide gas
  35. Gerard's Herbal, cited in Davidson A. (1999). The Oxford Companion to Food, first edition. Oxford University Press شابک ‎۰−۱۹−۲۱۱۵۷۹−۰.
  36. Vilmorin, H.L. (1904). Les Plantes Potagères; Description et culture des Proncipaux Légumes des climats tempéré. Troisième Èdition.
  37. ۳۷٫۰ ۳۷٫۱ Wang, Yue; Zhao, Yiguang; Xue, Fuguang; Nan, Xuemei; Wang, Hui; Hua, Dengke; Liu, Jun; Yang, Liang; Jiang, Linshu; Xiong, Benhai (December 2020). "Nutritional value, bioactivity, and application potential of Jerusalem artichoke (Helianthus tuberosus L.) as a neotype feed resource". Animal Nutrition (انگلیسی جه). 6 (4): 429–437. doi:10.1016/j.aninu.2020.09.001. PMC 7750793. PMID 33364459.
  38. Vhile, S.G.; Kjos, N.P.; Sørum, H.; Øverland, M. (2012). "Feeding Jerusalem artichoke reduced skatole level and changed intestinal microbiota in the gut of entire male pigs". Animal (انگلیسی جه). 6 (5): 807–814. Bibcode:2012Anim....6..807V. doi:10.1017/S1751731111002138. PMID 22558928.
  39. Jakobsen, Malene; Preda, Teodora; Kongsted, Anne; Hermansen, John (2015-11-02). "Increased Foraging in Outdoor Organic Pig Production—Modeling Environmental Consequences". Foods (انگلیسی جه). 4 (4): 622–644. doi:10.3390/foods4040622. ISSN 2304-8158. PMC 5224558. PMID 28231226.
  40. Razmkhah, M.; Rezaei, J.; Fazaeli, H. (June 2017). "Use of Jerusalem artichoke tops silage to replace corn silage in sheep diet". Animal Feed Science and Technology (انگلیسی جه). 228: 168–177. doi:10.1016/j.anifeedsci.2017.04.019.
  41. Hakan, Öztürk (2008). "Effects of inulin on rumen metabolism in vitro". Ankara Üniversitesi Veteriner Fakültesi Dergisi (ترکی استانبولی جه). 50 (1): 1. doi:10.1501/Vetfak_0000000302. ISSN 1300-0861.
  42. Stolzenburg, K. (2005). "Qualität und Markt bei Topinambur – 3. Topinambur-Fachtag an der LAP Forchheim". Gemüse. 7: 31–32.
  43. C.A.R.M.E.N. e.V.: Topinambur - Energiepflanze für Biogasanlagen. In: Newsletter "nawaros" 11/2007, Straubing.
  44. ۴۴٫۰ ۴۴٫۱ Regulation (EU) No 110/2008 of 15 January 2008 on the definition, description, presentation, labelling and the protection of geographical indications of spirit drinks and repealing Council Regulation (EEC) No 1576/89, §14 Topinambur or Jerusalem artichoke spirit
  45. ۴۵٫۰ ۴۵٫۱ "Verordnung des EDI über alkoholische Getränke, Anhang 8: Mindestalkoholgehalt von Spirituosen" [Ordinance of the Federal Department of Home Affairs regarding alcoholic beverages, appendix 8: Minimum Alcohol Content of Spirits]. The Federal Government of the Swiss Confederation (آلمانی جه). 29 November 2013. Retrieved November 14, 2021.
  46. "Jerusalem Artichoke بایگانی‌شده در ۲۰۰۹-۱۱-۲۸ توسط Wayback Machine", Commercial Vegetable Production Guides, Oregon State University The effort to save the family farm, however, was not a part of our nation's goal to control the farm market, so falsifications and inaccurate understandings forced the closure of this effort. In a phone call from then Sec. of Agriculture, John Block, it was stated, "We don't want to save the family farm, but need to eliminate a certain percentage of them." Later, a book was published,
  47. Joseph Anthony Amato,The Great Jerusalem Artichoke Circus: The Buying and Selling of the Rural American Dream, University of Minnesota Press, 1993, شابک ‎۰−۸۱۶۶−۲۳۴۵−۷ شابک ‎۹۷۸−۰−۸۱۶۶−۲۳۴۵−۷
  48. McCarter, S. M. (1984). "Diseases Limiting Production of Jerusalem Artichokes in Georgia". Plant Disease. 68 (1): 299. doi:10.1094/PD-68-299. ISSN 0191-2917.
  49. Sennoi, Rattikarn; Jogloy, Sanun; Saksirirat, Weerasak; Kesmala, Thawan; Patanothai, Aran (2013). "Genotypic variation of resistance to southern stem rot of Jerusalem artichoke caused by Sclerotium rolfsii". Euphytica (انگلیسی جه). 190 (3): 415–424. Bibcode:2013Euphy.190..415S. doi:10.1007/s10681-012-0813-y. ISSN 0014-2336. S2CID 254465204. {{cite journal}}: Check |s2cid= value (help)
  50. Junsopa, Chutsuda; Jogloy, Sanun; Saksirirat, Weerasak; Songsri, Patcharin; Kesmala, Thawan; Shew, Barbara B. (2018-05-01). "Association of seedling and adult plant resistance to Sclerotium rolfsii in Jerusalem artichoke (Helianthus tuberosus L.) under field conditions". European Journal of Plant Pathology (انگلیسی جه). 151 (1): 251–255. Bibcode:2018EJPP..151..251J. doi:10.1007/s10658-017-1359-6. ISSN 1573-8469. S2CID 254462502. {{cite journal}}: Check |s2cid= value (help)
  51. Liava, Vasiliki; Karkanis, Anestis; Danalatos, Nicholaos; Tsiropoulos, Nikolaos (2021). "Cultivation Practices, Adaptability and Phytochemical Composition of Jerusalem Artichoke (Helianthus tuberosus L.): A Weed with Economic Value". Agronomy (انگلیسی جه). 11 (5): 914. Bibcode:2021Agron..11..914L. doi:10.3390/agronomy11050914. ISSN 2073-4395.
  52. Bradshaw, Michael; Goolsby, Eric; Mason, Chase; Tobin, Patrick C. (2021). "Evolution of Disease Severity and Susceptibility in the Asteraceae to the Powdery Mildew Golovinomyces latisporus: Major Phylogenetic Structure Coupled With Highly Variable Disease Severity at Fine Scales". Plant Disease. 105 (2): 268–275. doi:10.1094/PDIS-06-20-1375-RE. ISSN 0191-2917.

بریم بگردستن

[دچی‌ین]