آک پارتی

ویکی‌پدیا، آزادِ دانشنومه، جه

{{Infobox political party | colorcode = #FDC400 | name = عدالت و توسعه حزب | native_name = Adalet ve Kalkınma Partisi | logo = Justice and Development Party | leader1_title = رییس | leader1_name = احمد داوود اغلو | leader2_title = دیگه رهبرون | leader2_name = هالوک اپیک | leader3_title = موسس | leader3_name = رجب طیب اردوغان | foundation = ۱۴ اوت ‎۲۰۰۱؛ عبارتی خطا: اینتی نقطه‌گذاری ره نشناسمبی «[» عبارتون خطا: < ِعملگر اَمه وسّه آشنا نی‌یه پیش | split = Virtue Party | headquarters = چانکایا, آنکارا | youth_wing = آک گنچلیک | membership_year = 2014[۱] | membership = 9,062,525 | ideology = محافظکر سوسیالیسم[۲][۳]
محافظکر دموکراسی[۴][۵][۶]
لیبرال اقتصاد[۴]

اسلامی دموکراسی[۷]
نئو عثمانیسم[۸][۹] | position = راست-میونه[۱۰] تا
راست-بالادستی[۱۱] | international = ندانه | european = Alliance of European Conservatives and Reformists | seats1_title = Parliament:

| seats1 =

۲۵۸ از ۵۵۰

| seats2_title = Metropolitan municipalities:

| seats2 =

۱۸ از ۳۰

| seats3_title = District municipalities:

| seats3 =

۸۰۰ از ۱٬۳۵۱

| seats5_title = Provincial councillors:

| seats5 =

۷۷۹ از ۱٬۲۵۱

| colours =      نارنجی
     کئو (=آبی) | website = [۲] | country حزب عدالت و توسعه (به ترکی:AKP یا Adalet ve Kalkınma Partisi)، حزب سیاسی حاکم در ترکیه از سال ۲۰۰۲ تاکنون است. این حزب خود را جزو احزاب راستگرا و میانه معرفی می‌کند.[۱] عدالت و توسعه در انتخابات ۲۰۱۱ با کسب بیش از ۴۹ درصد آراء ۳۱۱ کرسی از مجموع ۵۵۰ کرسی پارلمان ترکیه را به دست آورد. رهبر فعلی حزب بن علی ییلدریم و رهبر سابق آن احمد داووداوغلو نخست وزیر سابق این کشور است.

آک پارتی ِموسسین و اعضا نجم‌الدین اربکان ِقدیمی په‌روون بینه که رفاه، فضیلت و سعادت ِاحزاب دله دَیینه و سال ۲۰۰۱ جه ونجه سِوا بَیینه و اتا مستقل حزب ره بساتنه که ونه دله هنتا اسلامی تفکرات بَدی‌یه وونه.[۱۲]

پانویس[دچی‌ین]

  1. [۱]
  2. Revisiting AKP's 'Conservative Democracy' as an Empty Signifier in Turkish Politics: What Purchase for 'Europeanisation'? - Basak Alpan. uaces.org. بازیابی در 7 June 2015.
  3. Basak Alpan. AKP's 'Conservative Democracy' as an Empty Signifier in Turkish Politics: Shifts and Challenges after 2002. academia.edu. بازیابی در 7 June 2015.
  4. ۴٫۰ ۴٫۱ شابلون:Cite journal
  5. شابلون:Cite journal
  6. شابلون:Cite journal
  7. https://web.archive.org/web/20160305165250/http://www.daniellazar.com/docs/the_rise_of_muslim.pdf
  8. Düşünmek Taraf Olmaktır. taraf.com.tr. بازیابی در 7 June 2015.
  9. Osman Rifat Ibrahim. AKP and the great neo-Ottoman travesty. Al Jazeera. بازیابی در 7 June 2015.
  10. Turkey: The New Model?. The Brookings Institution (24 April 2012). بازیابی در 21 July 2014.
  11. Çagaptay, Soner (2014-05-07). Popularity contest – the implications of Turkey's local elections (PDF). Jane's Islamic Affairs Analyst. بازیابی در 2015-01-14.
  12. نفیسه کوهنورد (روزنامه همبستگی). «چرا عدالت وتوسعه». هارشی‌یه بیی ۸ سپتامبر ۲۰۰۷ گادِر.